Dva kamarádi, dvě mašiny, jeden svět...

Czech G-Translator: English

Honda 
CBF 1000

Moje současná...

technické PARAMETRY

Honda CBF 1000

Když jsem začal koncem roku 2016 řešit následovnici Transalpa, jako přirozené se jevilo, že to bude zase Honda. Chvíli jsem pátral a nakonec mi padla do oka Honda CBF 1000, kterou jsem našel u prodejce Moto Lhotský v Kynšperku nad Ohří. Domluva byla rychlá a tak jsem se na motorku jel podívat. Co bych povídal… Hondy CBF 1000 jsem krásné stroje, ale tahle kráska, když jsem jí poprvé viděl (viz foto v galerii), mi hned učarovala. Nádherné linie, plná výbava všeho, na co si cestoval jen vzpomene, vše krásně ladilo… Hned jsem se jel projet a musím říct, že jsem cítil veliký respekt. Po přesednutí z Transalpa to bylo jako pilotovat stíhačku. Zezačátku jsem si připadal trochu jako „vosa na bonbonu“, posez byl o něco jiný než na předchozí motorce, ale jinak jen ty nejlepší pocity. Když jsem se z vyjížďky vracel, věděl jsem, že si jí nechám. Vyřídil jsem hned vše potřebné a za pár dní jsem si pro motorku jel a byla v garáži. 

K první dojmům nemůžu nepoznamenat, že mašina byla prostě krásná. Je mi jasné, že kdo není fanda motorek, nepochopí asi moje nadšení, ale každý motorkář, který se podívá na fotky v galerii, mi dá za pravdu. Motorka je vyvedená ve stříbrné (nebo šedé) metalíze, ročník 2009, nebouraná, nepoškozená… Ladné křivky kapotáže, dva symetricky umístěné výfuky, řadový čtyřválec… I výbava byla naprosto skvělá. K mašině byly všechny tři kufry, malý tankvak na podkovu na víčko nádrže, navigace TomTom s aktivním držákem, turistické plexy… No jen sednout a vyrazit kamkoli po Evropě. A to byl můj cíl. 

Pokud se týká jízdních vlastností, musel jsem si pár dní zvykat. Posez byla přeci jen trošku jiný, než na Transalpu. Současně s tím raketový nárůst výkonu, který ve mně vzbuzoval oprávněný respekt, stejně jako šestistupňová převodovka, která dokáže mašinu rozpohybovat i přes 200 km/h.  Motorka je však velmi pohodlná, krásně ovladatelná, uživatelsky přívětivá, skutečně dravě jde za plynem, takže předjíždění je rychlé a bezpečné. Současně i velké vzdálenosti při přejezdech po dálnicích nejsou nudné  a jezdec si cestu skutečně užívá. Bez problémů je i jízda ve dvou. Na motorce jsem už pár desítek tisíc kilometrů najezdit a opět můžu shrnout, že jsem měl šťastnou ruku při výběru. 

V případě údržby je situace (asi vlastnost motocyklů zn. Honda) stejná, jako u Transalpa. Prakticky bezúdržbový motocykl, pouze každoroční „povinný“ servis, sestávající z výměny oleje, filtrů, sem tam výměna brzdových destiček a jinak nic. Ve štychu mě nechala za ty čtyři roky pouze jednou a to poté, co při tripu na Slovensku odešel stator alternátoru, což je ale údajně jedna z mála poměrně častých závad. Řešením je buď převinutí, nebo koupě nového. Já jsou volil druhé řešení. Naštěstí se mi podařilo „doskákat“ na Moravu, kde jsem skončil kousek od hranic. Odtud jsem to vzal odtahovkou do značkového servisu Honda v Brně. Tento servis mohu pouze doporučit. Ač byla neděle odpoledne, servis zavřený, naštěstí si personál myl svá auta a motorku převzal. Současně mi uskladnili i kufry, takže jsem se mohl na kamarádově mašině jako baťůžek vrátit domů. Samotná oprava bez problémů a od té doby jezdíme zase jako fík. 😊  Ještě pro zajímavost – po celou dobu jezdím na pneumatikách Michelin Pilot Road 4 (předtím ve verzi 2) a mohu jen doporučit na suchu i na vodě.

Motorku mohu doporučit všem cestovatelům, kteří nejezdí jen kolem komína, ale pravidelně vyráží po Evropě. Na té své jsem už sjezdil více méně celou střední Evropu, všechny sousední státy, Balkán, kousek Turecka, Chorvatsko, Slovinsko, Itálii, Švýcarsko, kousek Ukrajiny…   

Galerie