Dva kamarádi, dvě mašiny, jeden svět...

Czech G-Translator: English

Honda 
XL 650 V Transalp

Moje první "velká" motorka...

technické PARAMETRY

Honda XL 650 V Transalp

Tenhle stroj byl mou vstupenkou do světa „velkých“ motorek. A s odstupem času musím potvrdit, že to byla vstupenka velmi povedená. Mašinu jsem našel s pomocí kamaráda (díky, Jardo!) u značkového prodejce Honda v Mladé Boleslavi někdy v roce 2013. Jel jsem se na ní podívat, ale jakmile jsem jí viděl, věděl jsem, že jí musím mít. Krátce jsem se projel, vyřídil formality, prodejce zajel ještě udělat novou STK a bylo. Při čekání na motorku jsem si v obchodě ještě koupil helmu a bundu a zpáteční cestu jsem již absolvoval na svém Transalpu. 

Pokud se týká samotné motorky, i po těch letech musím říct, že to je neskutečně povedená motorka na cestování a lehké terény. Ta moje byla ročník 2003, tedy druhá generace těchto strojů. Tu považuji za nejpovedenější. Vzala si to nejlepší z první generace (konstrukce rámu, motor…), byla přizpůsobená novým designerským trendům a nesmírně uživatelky příjemná. Podnikl jsem na ní několik dlouhých dovolenkových cest po Evropě a za celou dobu, co jsem jí měl, jsem neměl jediný technický problém. Dá se říct, že jsem vlastně jen doléval benzín, měnil olej a filtry, a to bylo vše. Ani žárovku jsem za celou dobu neměnil. 

Když bych se měl nějakým způsobem vyjádřit ke vzhledu a konstrukci motorky, nemůžu říct nic jiného, než že je prostě nádherná, každého fandu cestovních endur musí chytit za srdce. Vysoký, vzpřímený posez, při kterém máte pocit, že jste si motorku „oblékli“, ne že na ní jen sedíte. Řídítka jen umocňují příjemné posezení. Široká a lehce vyšší.  Široká nádrž, navazující na přední kapotáž dává pak motorce mohutný vzhled, překračující její skutečnou masivnost. Kapitolou samo o sobě je pak odpružení. Byly chvíle, kdy jsem měl pusu jako rohlík, když jsem vnímal, jak mašina žehlí nerovnosti terénu… Z legrace jsem jí chvílemi říkal „kočárek“. Používané pneumatiky byly po celou dobu stejné značky - Metzeler Tourance (naprostá spokojenost v lehkém terénu i na silnici).

Po motorické stránce se dle mého názoru jedná o jednu z nejspolehlivějších motorek, ostatně do současnosti se na ní (a to i na její první generaci) vydávají cestovatelé do poměrně náročných končin (viz některé cestopisy z Afriky). Většinou přitom řeší pouze marginální problémy, týkající se motorky. Jedná se ale spíš o problémy, spočívající v náročnosti terénu v kombinaci s mírou naložení motorky a stylem jízdy nebo nedostatečná údržba (např. vzduchový filtr), než o to, že by selhal stroj jako takový. Ocenil bych určitě i kultivovaný zvukový projev véčkového dvouválce… S motorkou jsem se loučil po cca čtyřech letech jen velmi nerad. Ale s ohledem na způsob cestování a nutnost absolvovat poměrně často i delší dálniční přesuny, nebylo zbytí. Pravdou však je, že na ni stále vzpomínám a vlastně i lituji, že jsem jí nenechal ve své garáži jako druhou motorku.   

Pokud tedy shrnu plusy:
- povedený design cestovního endura 
- jízdní vlastnosti na silnici i v terénu, v jednom i ve dvou 
- nenáročnost údržby 
- spolehlivost 
- přiměřený výkon pro zasvěcení v kategorii „velkých“ motorek   

A pro úplnost i nějaké mínusy: 
- pouze pětistupňová převodovka (handicap při dlouhých přesunech) 
- absence ABS (což je však pro řadu lidí možná plus)  
M.V.

Fotogalerie